Pohoda,pohodička

29. srpna 2010 v 22:00 | karaipuku |  Úvahy,tlachání
Po minulém hektickém víkendu stráveném v rytmu decibelů na festivalu v Trutnově,jsem ten uplynulý víkend strávil příjemnou relaxací v lůně přírody,v klidu a pohodě.Jestli někoho trápilo trochu zachmuřené počasí mě tedy rozhodně ne.Klídek,pohoda,pohodička prostě příjemně strávená sobota a neděle.

pohoda,klídek
Není nad to usadit se pod pergolou a užívat klidu.Dobrá kávička,cigárko a čistá hlava.Čas zkouknout dlouho odkládaný film,zanořit se do dobré knihy a také přijde ta chvíle,kdy jen čumím do blba a snažím se vymyslet něco filosoficky dokonalého.Dopadne to stejně,přemýšlím o blbostech.Ale ten klid a krásný pohled na ubíhající mraky,které vytvářejí bizardní obrazce při svém dlouhém putování,je opravdu k nezaplacení.Jen si říkám,za čím,že se to vlastně neustále honíme.Předháníme se,kdo vydělává víc peněz,koupí si lepší auto,vlastní větší dům a podobný kraviny.Říkám si jestli už to nezačínáme nějak přehánět.Celý život se pinožit za tím zlatým prasetem a v padesáti se nechat odvézt po infarktu nebo skončit v péči docenta Chocholouška a jeho asistentů.A vzpomínat na ta otcovská slova:NEBER ÚPLATKY,NEBER ÚPLATKY......,všichni známe.Neříkám,že peníze nejsou důležité.Bohužel je potřebujeme všichni,ale snad je důležité si udržet hranici,možná i vlastní důstojnosti a trochu té duševní pohody.Zkouším tak přemýšlet,jestli opravdu všechny ty nesmysly,které nakupujeme a na které vyděláváme ty zpropadené a stále omílané peníze,opravdu potřebujeme.Nejsem vyjímka a řadím se po bok těch,kteří pitomost občas koupí.Ale snažím se to nepřehánět,nebo si to alespoň o sobě myslím.Asi to přichází s věkem nebo s prožitými událostmi a ty priority se nějak sami přehazují a člověk začne dělit na ty důležité a pdstatné a ty blbosti.Je pravdou,že ke štěstí stačí jen málo.Už někdo říkal,že na Titaniku bylo spousty bohatých a spokojených,ale chybělo jim trochu štěstí.Nakonec i jeden film má něco podobného v názvu LEPŠÍ BÝT CHUDÝ A ZDRAVÝ,NEŽ BOHATÝ A NEMOCNÝ.Asi na tom i něco bude.Vždyť už si pomalu neumíme najít si trochu času,abychom se mohli zastavit a prostě nedělat nic.Koukněte někdy kolem sebe,celý rok se honíme a vlétě vyrazíme na 14 dní k moři,kde samozřejmě se dá dle mého názoru špatně relaxovat.Houfy turistů,přecpané pláže,honičky po obchodech s rádoby suvenýry,pár fotek,aby bylo co ukazovat v zimě.Jojo Mářo,to jsme byli s tátou v Egyptě.Naprosto už pak nechápu dovolenou na půjčku od těch velmi seriozních společností,kdy si třicet půjčíte a šedesát vracíte.Prostě blbost na entou čtrnáct dní u moře,vykoupených dvěma léty splácení.To je děs,běs.Proč už si neumíme užívat těch obyčejných věcí.Ale dost filosofování.Popíjím dobrou kávu,pokuřuji ten obligátní hřebík do rakve a spolu s Petrem Čtvrtníčkem si prozpěvuji JAJ TY KOKOT,užívám pohody pátečního večera a koukám na Poslední plavky.Ten film sice nějak návštěvností a popularitou neproslul,ale já miluji už téměř zlidovělé hlášky,alespoň mezi okruhem známých a kamarádů.Film nemá nějak uchvacující děj a jeho dialogy jsou nezapomenutelné.
V sobotu jsem se nechal zblbnout masáží o plných lesích hub a jak je mým dobrým zvykem vyrazil s košíčkem do lesa až pozdě odpoledne.Prostě vstávat ráno mi nebaví a nakonec odpoledne už člověk zakopává spíše o pařezy než o houbaře.Navíc na chatě má největší kouzlo ranní káva pod pergolkou,vřele každému doporučuji.Procházka v lese úžasná a houby,kterých bylo neskutečně byli takovým příjemným zpestřením.Les je neskutečný biograf.Kam se hrabou všechny televize světa a Frederico neuraž se,ale tohle jsi prostě nikdy nenatočil.Lehnout si na záda a čumět do korun stromů a poslechat tu úžasnou symfonii,neznám nic lepšího.Proč už si neumíme jen tak vyjít a užívat si,aniž bychom tím sledovali nějaký cíl.Prostě jen tak bezstarostně bloumat.Úžasně to čistí hlavu.A už je na čase končit.Filozování mi opravdu moc nejde.Je nedělě večer a zítra opět čeká budování kapitalismu.
Přeji všem klidný týden a hlavně smějte se.Smích je skvělá věc a báječný doktor.A pár fotek z víkendu najdete v GALERII.
Karaipuku 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ina Ina | Web | 29. srpna 2010 v 22:59 | Reagovat

Jo, pohoda. Přesně. Chodím - i kdyby se ostatní kvůlivá tomu, že na ně nemám momentálně čas, věšeli, každý den minimálně na hodinku se svýma dvěma hyenama do lesa. Očistec duše. To fakt nenahradí nic jinýho. Už hodněkrát jsem dostala nabídku - opatrnou, protože mě znají, jestli k narozeninám nechci toulavou dovolenou u moře. Moje první reakce - a o kolik tam budu zakopávat lidí?, je odzbrojila. Neviděla jsem ještě moře, byť moji předci pocházejí z ostrova Rhodos a v moři se cákali, stejně jako já se cákám denně ve vaně. Já ale nemám potřebu vyplajznout se na pláž a bát se podívat kolem, protože bych viděla lidi, lidi, lidi, a zase lidi. Ĺes, louky a nekonečný pole. To je moje nikdy neohratelná písnička. A taky znám přesně ten úžasnej pocit s kávičkou a cigárkem na terase s výhledem do oblak. Jednoduše, jako bych četla o sobě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama