Život v jedničkách a nulách

9. září 2010 v 12:03 | karaipuku |  Úvahy,tlachání
Tak jsem zase strávil pár chvil u televize,po dlouhé době jsem stiskl to pro někoho magické tlačítko dálkového ovladače a strávil nějaký čas civěním do té kouzelné bedýnky.


1010100011100
Původně jsem se chtěl rozepsat o pořadu České televize Příběhy slavných a specielně o dílu Dobrovolný dárce hlasu,který byl věnován herci Miroslavu Moravcovi.Jeho nezapomenutelný hlas máme všichni určitě v hlavě.Ať už jste či ne filmovými či televizními maniaky,určitě si vybavíte hlas 
Fantomase,komisaře Moulina a mnoha dalších postav,které geniálně nadaboval a určitě si každý z nás i vybaví některou z jeho mnoha filmových či televizních rolí,ti kulturnější z nás ho třeba viděli i na divadelních prknech.Ač už mezi námi Miroslav Moravec není,jeho nádherný hlas tu s námi zůstane.Tak o tomhle geniálním herci jsem chtěl původně psát,ale tak nějak vznikl nějaký oslí můstek a já nějak cítím potřebu se rouepsat o jiném fenoménu dnešní doby.Nějak získávám dojem,že se pomalu stáváme národem televizních čumilů,internetových a počítačových závisláků,konzumentů fastfoodových specialit,smskovými maniaky a postavičkami světa jménem facebook.Jsem velmi rád za každého z nás,který se ještě dokáže bavit z očí do očí,zajít na kávu nebo skleničku,jen tak si vyjít do přírody,navštívit divadlo či galerii.Nedávno jsme byl svědkem rozhovoru dvou náctiletých dívenek,které řešily své lásky,zamilování se a vůbec takové ty běžné problémy dospívajích,které jsme si všichni prožili.Nějak jsem to přešel a začetl s zase do novin,ale po chvíli jsem trochu zatuhl.Pointa jedné z dabatujích byla,že ty své problémy prožívala virtuálně s člověkem na facebooku,který ji opustil.To byla síla.To,že se seznamujeme pomocí internetu,to už mi nějak nechává chlaným.Proč ne,seznamovat se dá různě.Ale zamilovat se,prožít lásku a zase se rozejít a to vše prostřednictvím internetu,to mě dostalo.Ale asi jsem staromil.Vrať se do hrobu........Asi bych si možná měl pomalu hledat místo v nějakém domově důchodců.Nevím jestli tohle rozčiluje jen mě.Přijde mi,že se náš svět smrskl do esemeskových vzkazů,facebookových návštěv.Tak nevím nostalgicky vzpomínám na dobu,kdy mi bylo náct a všechno to bylo nějké jiné.Je pravda,že nebyl internet a mobily,ale mi přesto svou pubertu prožívali naprosto naplno.Možná je mi trochu líto,že dnešní generace asi ve většině případů plno věcí nepozná.Asi se se díky všem technickým dokonalostem vytrácí schopnost setkávání.Být cynikem řeknu si dobrá.Proč chodit do kavárny,když videohovor vykoná to samé,proč chodit na přírody mám google earth,proč jít do kina film si stáhnu,proč si zajít někam do restaurace pizzu mi přivezou.Asi je to pohodlnější a to bude asi celý problém.No nic svou denní dávku moralizování mám už vybranou.Takže se zatím loučím.
A propo:Miláčku objednal jsem pizzu,stáhl film,po filmu nás na chatu čekají sousedi na pokec a večer budem hledat na internetu Karlštejn,prý je nádherný.To sem asi psát už neměl.To měla být smska.
Váš Karaipuku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama