Nedělní tlachání

31. října 2010 v 14:54 | karaipuku |  Úvahy,tlachání
Tak doufám,že jste si všichni užili delšího spánku a nezapomněli správně seřídit své ukazatele času.Sice budeme mít dříve ráno světlo,ale tak nějak nám to zkrátí dny.Vypadá to,že zima si už opravdu připravuje svou cestu na trůn a Martin se svým bílým ořem a sněhovou nadílkou na sebe nenechá dlouho čekat.Končí říjen a od zítřka přebírá otěže jedenáctý měsíček Listopad.


když dny se krátí
a slunce zakrývá svou tvář
podzim k spánku ulehá
královna zima přichází

Ale co tak jen doufám,že zima bude opravdu zimou a né sychravou plískanicí.Když už ta zima je,tak ať je pořádná se sněhem,mrazíky.Lyže už se dožadují 

svého místa světle a komoře si nervozně podupávají a těší se na zasněžené svahy hor a já nakonec také.Mám moc rád ty zimy jako z Ladových obrázků.

v záři slunce
mrazivé vločky
pomalu plují
radost přináší

tak trochu tajemné
andělsky zářivé
snáší se velebně
na tváře sedají

Zima je i dobou dlouhých večerů a ty jsou příležitostí k posezení,povídání.Setkávání se,popíjení lahodného svařáčku,večery plné příběhů ve společnosti přátel a milých lidí.I v tomhle je kouzlo zimy.Ty večery po dni stráveném na sjezdovce,jsou mhohdy ještě hezčí než lyžovačka.A vůně vanilky a hřebíčku z kouřících hrníčků se svářákem,to je kouzlo,které se slovy popsat nedá.

kol ohně sedávat
za dlouhých večerů
jak rytíři z časů minulých
vzpomínat na příběhy hrdinů

letitý bard už prožil mnoho zim
ke kruhu rytířů zas večer usedá
za zvuku loutny,temným hlasem
příběh plný tajemství nám teď vypráví


I když je spoustu lidí,kteří zimě nemohou přijít na jméno,já mám zimu rád,ale nakonec mám rád jaro,léto i podzim.Každé z období má v sobě nějaké zvláštní kouzlo,jedinečnost,kterou přináší do našich nálad a pocitů.

mladé bujné právě zrozené
plné elánu a nadějí
probouzí vše vůkol
to jaro přišlo k nám

čas zrání a teplých dnů
čas radosti a veselí
čas úsměvu a kopání
to léto přichází

vítr se prohání
po žlutých strništích
čas draků a barevného listí
podzim otvírá svou náruč

po bílou peřinku
vše ukládá se k spánku
načerpat sil 
v náručí zimy sladce spočinout

Ale dost toho plkání.Mysím,že rádoby mouder už bylo napsáno dost.Pokud to někdo dočetl až sem,tak děkuji za odvahu a trpělivost.
Krásný zbytek neděle přeje Karaipuku.
A mějte den plný úsměvu a dobré nálady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | Web | 31. října 2010 v 19:45 | Reagovat

Je to hezky řečeno. Každé roční období má svůj půvab, pokud ho na něm chceme vidět.

2 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 31. října 2010 v 19:48 | Reagovat

[1]: a kdo chce psa bít,vždy si hůl najde

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama