Podzim 89 ve znamení Sex Pistols – 6.díl

7. října 2010 v 0:55 | karaipuku |  Píďovy vzpomínky
Tak po nějaké době zase Píďa uchvátil počítač do svých pracek,nechal si od majitele blogu udělat kafčo a s retkem v ústech pokračuje ve vzpomínání.Jde to těžce,přeci jen je to už pár let co jsem prožíval,to co se Vám teď snažím trochu popsat.Naposledy jsme skončili někdy na přelomu září,října na bramborové brigádě.Ta skončila a já se bohužel vracím do všedního života studenta druhého ročníku gymnázia.

 Tak co se dá dělat budík zvoní a je třeba se vysoukat z pelechu,pokusit se probudit a dokopat se k tomu,abych popadl plynárnu a vyrazil na trolejbus.Brambory jsou v trapu a školní pruda teprve naplno propukne.No co se dá dělat,do školy se musí.Ještě na zastávce a cestou trolejbusem přemejšlím jestli radši nevyrazím k doktorovi a nechám si napsat nějakou omluvenku.Nastydnutí na bramborách by mohlo projít.Ale na další zastávce vidím nastupovat vytlemenýho Fritzka a kašlu na to.Z trolejbusu už tradičně míříme do kuřáckého doupěte za obchoďák.Docela slušně narváno.A vlastně já zapomněl,dnes mi mají přinést dlouho očekáváné pistole.Hledám křiváka šťastlivce,jehož tatík občas jezdí na západ do NSR a u něhož jsem si desku objednal.Asi tím docela slušně vydělává,ale co se dá dělat.Elpíčko bude moje.Pětikilo mizí v kapse křiváku a já jsem tím nejšťastnějším na světě.Už se nemůžu dočkat až to doma pustím.Ani trojka z debilní
sex pistols
fyziky mi náladu zkazit nedokáže.Po poslední hodině vynechávám i oběd v jídelně,stejně určitě za nic nestál a kupodivu nemířím za obchoďák a téměř utíkám na trolejbus a už se nemohu dočkat až si doma pustím pistole.Nábožně vkládám desku na gramofon a jehla kroužící po černém zázraku vyloudí první tóny.Mám nějaké dvě hoďky než naši dorazí z práce.Otáčím knoflíkem hlasitost doprava a vychutnávám muziku.Vymodlené album a draze zaplacené.To snad ani nemohu říct našim,kolik jsem za něj dal.To by bylo keců.Tak má první deska budoucí sbírky je doma a je tam na čestném místě dodnes. Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols.Prostě klasika a nutnost ho mít.Zpívám si s Johnym Rottenem
God save the Queen,the fascist regime,they made you a moron a potential H-bomb a je mi krásně.A to není poslední příjemná záležitost tohoto týdne.Ve čtvrtek s Kačenkou vyrážíme na koncert ZNC,tedy pokud to nějakej debil do té doby nezakáže a snad to nezrušej v průběhu fízlové.Už,aby byl čtvrtek.Koncert dopadl naprosto skvěle,neskutečnej zážitek a nadšená byla nakonec i Kačenka,sice to na začátku moc nevypadalo,ale nakonec jí ta atmosféra dostala.Sice jí vadili některé podivné existence…No zejtra je pátek a celý víkend budeme spolu.Maj chalupu kousek od naší chaty,takže super.Uvidíme snad bude letošní podzim ucházející.
Máme podzim roku 89,kolem se dějí docela zajímavé věci,komunismus se trochu hroutí,trochu se to kolem tak nějak uvolňuje,ale já to v té době nějak nevníma,bylo mi to všechno jedno.Zajímala mi Kačenka,muzika a navíc se rýsovala kapela.Ale to bude ještě chvíli trvat.Teď s odstupem doby si říkám ona to vlastně byla super doba.Zažil jsem v podstatě tu skvělou dobu,kdy šli komunisti do hajzlu.Sedmnáctý listopad je za dveřmi a já jsem stále beznadějně zamilovaný a má sbírka desek se docela rozrůstá.
Tak to by asi dnes stačilo.Na příště si zkusím vzpomenout na ty skvělé události po sedmnáctém listopadu,které jsem prožíval naplno.
Krásný večer Vám přeje Píďa a bude rád za Vaše komentáře,vzpomínky či názory.
Zdarec a nakonec ještě trocha muziky z youtube.com

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Atyiya Atyiya | Web | 7. října 2010 v 19:25 | Reagovat

Ve druháku na gymplu a lozit do kuřáckýho doupěte? Teda že se nestydíš Píďo... :-?

2 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 7. října 2010 v 19:35 | Reagovat

Píďa byl darebák a lump.ale to místečko mělo své kouzlo a chodilo tam i spousta nekuřáků,takový malý ráj na zemi,nebýt toho tak by ta škol byla pěkná pakárna

3 Robka Robka | Web | 7. října 2010 v 21:34 | Reagovat

Jo, tak bramborové brigády, kuřácké dýchánky, pivní sešlosti, vesnické zábavky, internátní lásky, ulejvárny ze školy, to všechno jsem si prožila v té době taky, akorát o pár let dřív - což bych asi neměla ani prozrazovat. Jo nostalgické vzpomínání. Byla to svým způsobem hnusná doba, ale zároveň byl člověk mladý a užíval si tak nějak myslím víc, než to mají mlaďoši dneska. I bez internetu, mobilu a FC a mailu. Pomocí muziky jsme vedli málem odboj:-)

4 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 7. října 2010 v 21:44 | Reagovat

[3]: naprosto souhlasím,byli to krásné chvíle a tak nějak jsme i k sobě přes tu hnusnou dobu,nebo možná proto,měli k sobě nějak blíž.Byl to krásný beztarostný život.Krásný večer a díky za přečtení Píďa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama